Guzel Jachina

Zulejka otevírá oči

"Kniha je strhujícím příběhem o síle mateřské lásky a lidské schopnosti vzepřít se i nejkrutějšímu osudu."
– Alena Slezáková, deník iDnes.cz
Debut mladé tatarské spisovatelky je napsán ve stylu klasických ruských románů, ve kterých se podrobně zkoumá úděl člověka na pozadí velkých dějinných událostí. Děj se odehrává v Sovětském svazu v období let 1930–1946 a začíná v zimě roku 1930 v zapadlé tatarské vesničce, ve které žije obyčejným životem, tak jak žila její matka, babička i prababička, třicetiletá tatarská žena Zulejka. Její svět tvoří její hrubiánský muž a starost o hospodářství, jiný život nezná, a tak ho považuje za dobrý, zvykla si na něj. Proto když dochází k rozkulačení a její muž Murtaza je při potyčce s rudým komisařem zastřelen a ona s dalšími kulaky poslána na Sibiř, stýská se jí po minulém těžkém, ale srozumitelném životě.

Při strastiplné cestě vlakem a říční lodí do sibiřské tajgy poznává Zulejka nové lidi a nový svět. V nově vybudovaném pracovním táboře a v krutých podmínkách se jí narodí syn Jusuf, jehož otcem je zastřelený Murtaza. Syn ji drží při životě a pomáhá přežít drsné podmínky gulagu. Pracovní tábor se každým rokem rozrůstá a jeho obyvatelé – rolníci, kulaci, deklasovaná inteligence, kriminálníci, muslimové i křesťané, Rusové, Tataři, Němci a Čuvaši musí v drsné sibiřské přírodě každý den obhajovat své právo na život. Román končí v roce 1946, kdy se šestnáctiletý syn Zulejky z tábora pokouší utéct.

Zulejka otevírá oči je vyprávění o přežití v kruté době, které plynule přechází ve vyprávění o probouzení hlavní hrdinky a poznávání sebe sama.
Román se stal literární událostí v Rusku i v zahraničí a v současné době se překládá do jednatřiceti jazyků.

Zulejka otevírá oči (ruština)
Big Book (2015);
Yasnaya Polyana (2015)
"Guzel Jachina ve své prvotině, která otřásla Ruskem jako málokterý jiný román začínajícího autora, popisuje sovětský hladomor, aniž by z něj někoho přímo obviňovala. Aniž by jej uváděla do politickohistorických souvislostí. A aniž by vysvětlovala, proč a kdy hospodáři po celém Rusku přišli o obilí, dobytek i víru v lepší zítřky. Geniálně popsané zoufalství matek a brutálně vyobrazená ruská Sofiina volba, kdy se ženy musejí rozhodovat, které ze svých dětí pošlou na smrt a které nechají žít."

Petra Procházková, Lidové noviny